Jdi na obsah Jdi na menu
 


... ty pravé švýcarské kdykoli a kdekoli

29. 1. 2007

Když se človek vydá vysoko do hor, musí počítat s tím, že i značené turistické cesty jsou často přerušeny elektrickým ohradníkem či jiným důmyslným zařízením v našich zeměpisných šířkách nevídaným, přes které se kráva nedostane, ale človek ano. A pak už se prochází pastvinou hustě posetou kravinci, někdy i krávami samotnými. Krávy švýcarské jsou však mírumilovná zvířata a já jsem s nimi měl jako turista zkušenosti jen ty nejlepší.Obrazek

 

Určitá výjimka je černe plemeno, které chovají v kantonu Vallis, sousedícím se zemí Vaud. Tady ze širokého údolí řeky Rhony na obě strany se zdvíhají nejdříve stráně, ale hned kopce a vzápětí hory a skalnaté hřebeny, které jsou kolmo protkány mnoha údolími, často beznadějně slepě končícími v těžko dostupných sedlech vysoko pod ledovci. Krávy valiské nejsou příliš veliké, ale mají robustní postavu s býčí šíjí. Ostatně jejich majitelé jsou si jim podobni: zemědělci plných postav, kde hlava přiléha k trupu často bez velkého přechodu, hrudníku mohutného a upracovaných rukou. Krávy jsou poměrně bojovné a často se na pastvě střetnou, hlavy sražené hluboko u země, přetlačují se, ohromná energie svalů rve drny trávy, které létají daleko. Souboj trvá jen dokud jedna z krav neuzná svou neduživost a nevycouvá z boje ven. Pocit vítězství, ta ztráta odporu na lebce, té druhé krávě stačí, a svého soupeře již dál nepronásleduje.

 

ObrazekČas od času se sejdou místní lidé na slavnosti, kde přivedou své krávy do velké ohrady na svahu pastviny, někdy ale i do bývaleho římského kolosea ve městě Martigny, popíší jejich boky velkými bílými čísly a pak už se sází, ponoukají své svěřence k boji, bučí na ně tou jejich řečí a těší se z jejich vítězství i litují jejich proher, protože jsou to i vítězství a prohry jejich, kdy  zrovna tak stoupá a klesá jejich vážnost v očích sousedů.

 

Krávy žijí v zimě v údolích, ale na jaře, kdy sníh mizí ze strání, ozdobí  majitelé hlavy svých svěřenců květinami a různými třpytivými ozdobami a krávy pak jako tlusté cigánky vystupují v tom slavnostním dnu vysoko do hor, kde pak žijí celé léto na pastvinách těch nejdivočejších barev, vůní a předpokládám i chutí. Leží mezi divokými kvetoucími rododendrony v neuvěřitelých nadmořských výškách, kde i zkušený turista očekává jen kamzíky a sviště. V horských sedlech ve výšce přes 2000 m.n.m.., kde roste jen sporá tráva, lze spatřit za obrovskými kameny z doby ledové tyto prežvýkavce, maskované partyzánskou hnědobílou strakatinou, avšak prozrazující se svými typickými zvonci.

Ty zvonce všech velikostí a tvarů opravdu vydávají zvláštní hlahol, který se tak přelévá, zurčí a klokotá po udolích a straních všude kolem….